ideální řešení pro ty, kterým se občas nechce mazat

Specifickou kategorii mezi nemazacími technologiemi představují stoupací pásky. Jedná se vlastně o samolepící pásky dost podobné obyčejné izolepě, které se aplikují do oblasti mazací komory. Aplikace samotné pásky je velmi jednoduchá a nezabere více než pár minut. Stačí pouze zdrsnit smirkovým papírem mazací komoru, nalepit stoupací pásku, pořádně ji přitisknout, odstranit krycí fólii a můžete vyrazit. Obrovskou výhodou těchto pásek je jejich univerzálnost. Nejčastěji se totiž vyrábí pouze jedna páska určená prakticky do všech podmínek (např. páska REX má teplotní rozsah +5°C až -20°C) Nutno dodat, že i přes obrovskou univerzálnost fungují tyto pásky dobře. Obecně jejich silnou stránkou je stoupavost, která je však tak trochu vykoupena mírně horší skluzností lyže.  Velkou výhodou stoupacích pásek je, že jejich aplikace není zapotřebí provádět znovu před každou novou jízdou, jelikož v závislosti na sněhových podmínkách vydrží na lyžích i 200 km.  Zbytky sjeté pásky lze poté odstranit běžným smývačem vosků.

Určitou nevýhodou stuopacích pásek je to, že by majitel svých lyží měl znát rozsah mazací komory, tak aby věděl kam přesně pásku nalepit. Jedná se sice o základní informaci, ale například turisté tuto informaci vědět nemusí. Nicméně metodou pokus-omyl se dá poměrně rychle vysledovat ideální délku mazací komory. Důležité je zde zdůraznit, že stoupací pásky se nikdy nelepí za konec vázání.

Za zmínku také stojí to, že se v současné době vyrábí i pásky určené k ošetření skluzných částí lyže. Místo parafinování skluzných částí tedy stačí přežehlit pásku (přesně danou teplotou) a lyži následně vykartáčovat. Odpadá tak fáze nanášení vosku a jeho škrabání.