V současné době nejrozšířenější technologií u nemazacích lyží

Mohérový pás se u nemazacích lyží neboli no wax lyží nachází pouze v oblasti, kde je u „klasických“ lyží mazací komora.  Princip pásů je jednoduchý, po směru je hladký, ale proti směru drhne (zkrátka jako když hladíte psa proti srsti).

 Co to vlastně ten mohér je? Možná to někoho překvapí, ale mohér je textilní vlákno vyrobené ze srsti angorské kozy. Samotný mohér je tedy sice zcela přírodní materiál, ale často však bývá kombinován s nylonovými vlákny, která vynikají velmi dobrou mechanickou odolností. Mohérové vlákno totiž nemá zcela ideální vlastnosti z hlediska pevnosti v oděru, která je v porovnání s ovčí vlnou dokonce přibližně poloviční.

Ačkoliv jsou mohérové lyže hitem posledních pár let, tak jejich využití v běžeckém lyžování není rozhodně žádnou novinkou. Již v 70. letech např. firma Atomic vyráběla lyže s těmito pásy. Mohér se však v té době ještě příliš neosvědčil, jelikož často namrzal. Druhým zásadním problémem lyží ze 70. let byla jejich flexe. Tehdejší technologie neumožňovaly vyrobit lyže s přesně požadovanou flexí, což je pro jejich správnou funkčnost nezbytné. Především z těchto důvodů se tedy na výrobu lyží s mohérem dočasně zapomnělo.

Technologie však pokročily, takže výrobcům se již podařilo odstranit tyto počáteční problémy. Velkou zásluhu na tom mělo zavedení různých tvrdostí pro jednotlivé délky lyží. Samotná tvrdost lyží je přitom jedním z klíčových parametrů při výběru lyží s mohérovými pásy.  Příliš měkké lyže sice budou dobře stoupat, ale moc nepojedou a navíc se rychleji bude opotřebovávat mohérový pás. Naopak lyže příliš tvrdé sice dobře pojedou, ale budou mít tendenci podkluzovat. Obecně se dá říct, že u lyží se správně zvolenou tvrdostí je daný jedinec schopen při zatížení jedné lyže (přenesení váhy na stojnou nohu) přimáčknout mohérový pás k podkladu. Vhodná metodou ke zvolení správné tvrdosti lyží je tzv. papírková metoda (založená na posouvání papíru pod lyží). Při výběru lyží s mohérovými pásy je rovněž velmi důležité zohlednit zdatnost samotného lyžaře, jelikož závodníkovi lze bez problému doporučit i lyže o řád tvrdší než by tabulkově měl mít.   

Druhý z výše uvedených problémů, tedy namrzání pásů, se rovněž podařilo výrobcům úspěšně vyřešit. Dnes už totiž existuje celá řada sprejů, které slouží k ošetření pásů právě proti namrzání. Nicméně někteří výrobci už při výrobě ošetřují své mohérové pásy teflonem, což výrazně snižuje jejich nasákavost a následné namrzání.